Platí ještě „Jste to, co jíte?“ – díl 1.

09. 10. 2018

Na začátku léta jsem navštívila přednášku lékařky s českými kořeny žijící v Německu, Barbary Miller, o zdraví střev. I přesto, že jsou její názory často kontroverzní, úvod o střevech měla excelentní. Padla zde mimo jiné i myšlenka, že Nejsme to, co jíme, ale jsme to, co vstřebáváme. Když nám střeva nebudou fungovat správně, nebudou živiny z potravy proudit dovnitř do našeho těla. Tak je tomu například i u neléčené celiakie. Paní doktorka věří, že dnes jen málokdo má střeva opravdu zdravá, bez zánětu.

Všechny nemoci začínají ve střevech

Tuto památnou větu vyřkl otec medicíny Hippokrates a dnes se k ní vědci po celém světě znovu vracejí. Proč jsou vlastně střeva tak důležitá?

  • Propouštějí dovnitř do těla živiny a ven naopak to, čeho je potřeba se zbavit
  • Žijí tam bakterie, které vytvářejí náš mikrobiom (velké téma této doby, více níže)
  • Sídlí zde 80% našeho imunitního systému
  • Sídlí zde náš druhý mozek a emoce

Pečujte o svá střeva a budete dlouho žít

V našich střevech žije 1-2 kilogramy bakterií. Většinu z nich ještě ani neznáme. Co už ale známe je to, že tyto bakterie, tzv. mikrobiom, dokáží ovlivnit naši imunitu a tím i délku a kvalitu života. Je jich několik bilionů a neustále si vyměňují s naším mozkem informace (dokonce jde více vzruchů z našich střev do mozku než naopak) a my jim tím, co jíme, poskytujeme potravu. A tady je kámen úrazu – buď totiž živíme ty hodné nebo ty zlé, které pak mají tendenci se množit.

Obrovský rozmach autoimunitních onemocnění poslední doby je dáván do souvislosti právě s tím, že máme extrémní hygienické návyky, jíme chemicky upravené jídlo v nesprávném složení a chemicky upravenou vodu. To vše působí na snížení počtu i diverzity našeho mikrobiomu a tedy i sníženou imunitu. Přemýšleli jste, proč jsou tato onemocnění například vzácná ve třetím světě?

V břiše máme druhý mozek

Ve střevech je tolik nervových spojů a buněk, které se svou rozsáhlostí i uspořádáním řadí hned za lidský mozek. Podle čínské medicíny v břiše sídlí naše duše.

Ve střevech vzniká až 95 % serotoninu, hormonu, který řídí komunikaci mezi buňkami a hormonu štěstí a dobré nálady. Proč máme například „motýly v břiše“, když jsme zamilovaní nebo naopak sevřený žaludek, když se bojíme?  Střevní mozek totiž zpracovává emoce. A jsme opět u toho, propojení mozek – střeva – strava.

Přemýšlejte, jak moc dokážeme ovlivnit „jen“ jídlem. Střevo v zánětu nedokáže tvořit serotonin. A už si asi domyslíte, když mluvíme o hormonu štěstí, co to má za důsledek.

Udržujte trávicí oheň

Tenké střevo je ve východní filozofii spojené s elementem ohně. Síla našeho trávení  a vstřebávání závisí na tom, jak o tento oheň pečujeme a jak silný ho máme. Nelijme do sebe po ránu studené nápoje, naopak ho podpořme teplou vodou s citronem nebo zázvorem a medem.

Prozradím vám každodenní maličkosti, které nám o střeva pomůžou pečovat a které udržují silný trávicí oheň. Je to to každodenní „málo“, co můžeme změnit. Přečtěte si druhý díl mého článku o střevech s konkrétními radami.

 


Autor

Radka

Jsem velkým milovníkem všeho, co chutná, voní a roste. Jídlo nejen ráda vařím, ale také studuji. Na této úžasné cestě mi pomáhá pražská Akademie léčivé výživy, výpěstky na zahrádce a také hodnocení mého malého syna. Když zrovna nevařím, najdete mě s báglem v různých koutech světa.