Sirupy a bezlepková dieta

04. 06. 2020

Sirupy patří mezi velice oblíbená dochucovadla. Na trhu existuje nespočet druhů a příchutí, můžeme si s nimi ochucovat vodu na pití, polévat lívance, anebo je třeba použít k oslazení těsta. Jenže jak je to s jejich konzumací, když máte celiakií? Jaké sirupy jsou pro celiaka vhodné a od čeho raději ruce pryč? Dočtete se v dnešním článku.

Hned na začátek si pojďme ujasnit, z čeho se vlastně sirup skládá. Zjednodušeně by se dalo říct, že existují tři hlavní kategorie, které mají svoje určitá specifika.

Glukóza, fruktóza a maltóza

Glukózové, glukózovo-fruktózové a další sirupy patří mezi ty nejrozšířenější v potravinářství. V podstatě se jedná o směs cukrů a jejich derivátů, což je právě zmiňovaná glukóza, fruktóza, maltóza, a dále také sacharóza, sorbitol či maltitol.

Pro jejich výrobu se nejčastěji používá kukuřice, pšenice a brambory. Vše začíná izolováním škrobu, který se dále hydrolyzuje – tím vznikne glukóza, ta se separuje, enzymově přemění na fruktózu, a případně se s ní dále pracuje.

Jak je to s bezlepkovou dietou? Ačkoliv mohou tyto sirupy vznikat na bázi pšenice, která, jak je známo, lepek obsahuje, není důvod se jich obávat. Díky celé řadě procesů, jimiž musí jednotlivé složky projít, se do výsledného produktu lepek nedostane. Z toho důvodu nemusí ani výrobci označovat glukózové sirupy na bázi pšenice jako alergen.

Sečteno a podtrženo – tato kategorie sirupů je vhodná pro celiaky a lidi s bezlepkovou dietou.

Pšenice, ječmen a špalda

Naopak pokud ve složení nebo v názvu výrobku uvidíte přímo napsaný pšeničný, ječný nebo špaldový sirup, je třeba zpozornit. Tyto sirupy se vyrábí pomletím zrna dané obiloviny na jemnou mouku, následně se smíchají s vodou, přidají se enzymy a pomocí hydrolýzy se přítomné škroby rozštěpí na cukry. Směs se přefiltruje a odpaří se přebytek vody, aby vznikla požadovaná hustota sirupu.

Tyto sirupy jsou pro celiaky nevhodné, takže se jim raději obloukem vyhněte! Pokud přeci jen chcete sirup, co by byl vyroben tímto způsobem, kupte si kukuřičný nebo rýžový.

Slad a sladové výtažky

Slad vzniká z naklíčených, usušených a následně upravených zrníček obilovin (nejčastěji ječmen, pšenice a žito). Sladové výtažky se vyrábí povařením sladu ve vodě, přičemž se během přirozeného odpařování vody vytvoří směs medové konzistence.

Jestliže na slad či sladové výtažky někdy narazíte, opět doporučuji se jim vyhnout. Jedná se o dochucovadlo nevhodné pro osoby s bezlepkovou dietou, a proto by jej výrobci měli podle zákona ve složení patřičně označovat. Výjimečně mohou mít povolenou hranici lepku 20 mg/kg, avšak pokud tato informace není uvedena na obalu, výrobek nekonzumujte.

Zkuste zdravější alternativy

Ačkoliv jsou sirupy chuťově vynikající, je třeba si přiznat, že moc zdravé nejsou. Pokud si je přeci jen nechcete odpustit, vsaďte alespoň na zdravější ovocné varianty bez zbytečných éček a jiných konzervantů. Skvělou alternativou je například domácí výroba! Není na tom nic složitého a máte stoprocentní jistotu ohledně bezlepkového složení. K oslazení lívanců nebo těsta zase můžete použít med, který je nejen velice zdravý, ale současně také chutný, takže svůj účel v tomto případě splní dokonale.


Autor

Kač

Jsem studentka umění. Kromě tvorby v ateliéru jsem kreativní i v kuchyni, kde vytvářím veganské pokrmy z přirozeně bezlepkových surovin. Od malička mě baví psát a o své zkušenosti a zážitky se ráda dělím se světem. Mou další vášní je filozofie, dějiny výtvarné kultury a cestování.