Trend nebo vážná nemoc?
Jeden by řekl, že ve světě, kde se bezlepková dieta tak masivně rozšířila, se bude celiakovi žít mnohem snáze než třeba před dvaceti lety. Zdání bohužel někdy klame a tato situace přináší spíše negativa. Samozřejmě, někdo může namítnout, o kolik se díky vyšší poptávce rozšířil sortiment bezlepkových potravin na trhu a jejich snazší dostupnost. S tímto nelze nesouhlasit, protože tohle je opravdu velké plus. Problém ovšem tkví úplně někde jinde.
Se vzrůstajícím počtem lidí dodržujících bezlepkovou dietu „jen tak“, se do podvědomí společnosti vkrádá myšlenka, že se jedná pouze o nějaký výdobytek moderní doby. Nejedná! Je třeba si uvědomit, že celiakie je opravdu reálný problém a osoba s tímto onemocněním nemá jinou možnost, než dietu striktně dodržovat. Tuto skutečnost však mnozí neznalí lidé neberou na vědomí a celiaky považují za jakési hypochondry.
Jelikož tedy nezbývá nic jiného, je třeba se pořádně obrnit trpělivostí a všechny ty škarohlídy a pochybovače jednou pro vždy vyvést z omylu. Níže je přehled nejčastějších vět, s nimiž se moderní celiak musí potýkat a rada, jak na ně správně reagovat.
„Ale no tak… Půlka rohlíku tě přece nezabije.“
I drobek pšeničného pečiva dokáže ve střevech celiaka nadělat slušnou paseku a připravit noc strávenou na toaletě. Navíc, při častém porušování diety, ať už vědomě nebo ne, může dojít až ke vzniku zhoubného nádorového onemocnění.
I po odstranění částí obsahujících lepek, jsou takové pokrmy pro celiaka nevhodné a to díky kontaminaci ostatních přirozeně bezlepkových částí.
„Celý život si jedl/a normálně a najednou nemůžeš lepek?“
S touto větou se setkávají ti, jímž byla celiakie diagnostikována až během života. Rýpalové by si měli uvědomit, že tato nemoc se může projevit v jakémkoliv věku, tudíž nezáleží, zda je člověku pět let nebo padesát.
„Tak si z toho ty kousky prostě vyšťourej/tak si ten řízek oloupej.“
I za předpokladu, že by byl daný řízek oloupán opravdu precizně do posledního kousíčku strouhanky, tak se nedá považovat za bezlepkový. Tato skutečnost je dána kontaminací pšeničnou strouhankou. Zkrátka, i když z jakéhokoliv pokrmu jeho lepkovou část odstraníme, byl už jednou kontaminován a pro celiaka zůstává naprosto nevhodný.
„Za našich mladých let takové nemoci byly.“
Oblíbené moudro starší generace, avšak opak je pravdou. Celiakie se na zemi začala pravděpodobně objevovat s příchodem zemědělství, kdy lidé začali sklízet obilí a péct si vlastní pečivo. Prvním popsaný příklad pochází z 2. století našeho letopočtu od starořeckého lékaře Arataea z Kappadokie. Takže ano, taková nemoc byla i za našich babiček, avšak nebyla tolik známá.
„Tebe to ještě pořád baví?“
Ne nebaví. Bohužel při celiakii neexistuje jiná léčba, než doživotní dodržování striktní bezlepkové diety. Časem projevy nemoci, jako jsou například průjmy, sice vymizí a člověk se může cítit naprosto zdráv, ale při opětovném požívání lepku by se zánětlivé procesy do střeva vrátili.
Tak co? Našli jste se v tom?
Celiakie provází lidstvo od počátku zemědělství, o žádný výdobytek moderní doby se nejedná.
