Podzimní jídelníček nejen pro celiaky

23. 09. 2019

Podzim – období sklizně a hojnosti, ale i chřipek a nachlazení. Víte, která zelenina má sezónu, a proto byste se na ni měli zaměřit ve své kuchyni? A jak tělu pomoci odolat chřipce nebo se z ní alespoň rychle vzpamatovat? Hlavní slovo má zelenina, jen vědět, jakou vybrat a jak ji upravit.

Sezónu mají dýně a kořenová zelenina

Na podzim se ještě mnohdy sklízejí zbytky paprik, rajčat, okurek a lilků. Ve sklenících i venku roste i jinak ryze jarní špenát, ředkvičky nebo mangoldy. Královnou podzimu je ale hlavně dýně. Dále se sklízejí mrkve, petržel, celer nebo řepa. Také kapusta, zelí a brokolice. Nezapomínejme i na křen, který díky své síle dokáže na podzim výborně odhlenit.

Zelenina opanuje podzim i podle tradiční čínské medicíny

Podzim je v tradiční čínské medicíně spojen s elementem plic. I proto, pokud nejíme správně a nestaráme se řádně o své tělo, je podzim obdobím četných viróz a nemocí. Ke konzumaci se doporučuje kořenová zelenina, řepa, dýně, cibule, batáty, brambory a třeba i med. Protože je podzim pro tělo obdobím zásobování se na zimu, velmi vhodné jsou i kvalitní kostní vývary nebo tučné ryby, jako losos a rýže, hlavně ta kulatozrnná.

Jak se dostat do formy po viróze?

Většina doporučení se omezuje na vyšší příjem vitamínů, hlavně céčka. Svému tělu ale můžete v regeneraci pomoct i jinak. Po chřipce je vyčerpaný tzv. glutathion, silný antioxidant, který pomáhá při očistě organismu od cizorodých látek. A těch při chřipce a nachlazení máme nadbytek, a proto je glutathion vyčerpaný.

K doplnění glutathionu slouží především tzv. sirná zelenina. Tedy brokolice, květák, kapusta, zelí, česnek a cibule. Skvělé jsou i ovesné vločky, zařaďte tak do snídaní ovesné kaše. Už naše babičky věděly, jak silná je moc slepičího vývaru. Vařte jej ale i z kostí a minimálně 6 hodin. Při rýmě a zahlenění zkuste křen – chutná v kombinaci s červenou řepou jako salát nebo condiment k masu.

A jak zeleninu zpracovat i v bezlepkové kuchyni?

Dýni využijete v polévkách. Skvěle se hodí také do zeleninových kari s rýží. Z dýně se dá vytvořit i rizoto (nejen z rýže, ale i jiných bezlepkových obilovin, třeba quinoi), anebo ji využijte na sladko do koláčů a perníků. Zákusky z bezlepkové mouky jsou s dýní vláčnější (stejně jako třeba s cuketou nebo řepou). Některé z tipů vám přineseme v podzimních článcích a receptech.

Zelí je skvělé kvašené, protože pak funguje na střevní mikroflóru (návody na kvašení najdete běžně na internetu). Můžete ale udělat i noky (třeba z Celita bramborového těsta), k nim zelí a uzené maso.

Brokolice je u nás v jídle známá hlavně jako brokolicový krém. Skvělá je však i zapečená s těstovinami nebo bramborami, jako příloha k masu (pak je dobré ji rychle zchladit v ledové vodě, aby si udržela barvu). Využít ji můžete i do rizota nebo jako zeleninu do vývaru. Brokolicové placičky milují děti i dospělí.

Z kořenové zeleniny již tradičně děláme polévky nebo svíčkovou, ale zkusili jste ji někdy upéct v troubě s kořením? Chutná báječně a oceníte ji jako přílohu k masu.

Alternativou nezdravých chipsů mohou být i tenké plátky řepy, celeru a mrkve sušené nebo pečené v troubě. Děti možná ocení i batátové hranolky, které jsou nasládlé a oživí podzimní jídelníček.


Autor

Radka

Jsem velkým milovníkem všeho, co chutná, voní a roste. Jídlo nejen ráda vařím, ale také studuji. Na této úžasné cestě mi pomáhá pražská Akademie léčivé výživy, výpěstky na zahrádce a také hodnocení mého malého syna. Když zrovna nevařím, najdete mě s báglem v různých koutech světa.