Proč to tak dlouho trvá?
Samotný proces klinického výzkumu léků je značně zdlouhavý, neboť musí projít hned několika fázemi. Fáze č. 1, kam patří samotné vyvinutí léku a jeho otestování na zvířatech trvá přibližně pět let. Teprve potom může přijít fáze č. 2, tedy testování na malé skupině 20-80 lidí, po dobu dvou let. Ve fázi č. 3 se hodnotí účinnost léku a jeho bezpečnost. Nejprve se testování provádí se na skupině čítající 100-300 lidí a trvá asi tři roky. Poté následuje ověření účinnosti léku a jeho bezpečnosti na skupině 1000-3000 respondentů během tří až pěti let. Zjišťují se možné nežádoucí účinky a shromažďují poslední potřebné informace. Ve fázi č. 4 následují postmarketingové studie určené k optimálnímu využití léku. Teprve až po tomto dlouhém procesu může být léčivo uvedeno na trh.
Pokroky ve výzkumu prevence
Ačkoliv velkou roli u celiakie hraje genetika, tak vědci zjistili, že nápomocná může být i prevence. Kojí-li matka své dítě déle než dva měsíce, snižuje tak významně riziko výskytu celiakie. Kojení může být prospěšné i při zavádění lepku do stravy. Uvádí se, že nejlepší doba k prvním pokusům je období čtvrtého až šestého měsíce života dítěte. Lepek ovšem musí být podáván pouze v malých dávkách, jinak hrozí, že gliadin (součást lepku) spustí proces vedoucí ke zvýšené propustnosti střev.
Další možností prevence u kojenců je podávání probiotik. Vědci totiž zjistili spojitost mezi celiakií a virem EBV, který může tohle zánětlivé onemocnění spustit. Probiotika pomohou upravit střevní mikroflóru, což ovlivní zánětlivé reakce ve střevu a jeho propustnost.
Modifikace pšenice, bakterie a paraziti
Své pokroky zaznamenala také genetická modifikace pšenice. Pomocí enzymatické úpravy a bakteriální fermentace mouky lze upravit toxicita lepku. Otázkou je, zda opravdu chceme jíst geneticky upravené obiloviny.
Své využití nalezly bakterie i při regulaci propustnosti střev. Vědci pomocí nich synteticky vytvořili peptid, který na sebe váže receptory zonulinu, bílkoviny, která onu propustnost střev zvyšuje.
V Austrálii zase probíhá výzkum, při kterém byl celiakům infikován druh parazitujícího měchovce (necator americanus). Tento měchovec zvyšuje imunitu vůči dalším parazitům a umí zmírnit nepříjemné příznaky po požití lepku.
Očkování
V procesu klinických studií se nyní nachází vakcína Nexvax2, která je na principu běžného očkování proti virovým infekcím. Obsahuje směs glutenových peptidů a má navodit imunitní toleranci vůči lepku u celiaků. Funguje tak, že do těla je opakovaně zaváděno malé množství lepku a imunitní systém by si měl na něj postupně zvyknout. Vakcína však ještě musí projít dalšími fázemi testování, než bude moct být uvedena na trh.
Další možnosti
Jednorázové požití menšího množství lepku může umožnit podání enzymu, který by napomohl jeho odbourání. Opět se zatím jedná pouze o proces výzkumů. Pracuje se i na transplantaci fekálních bakterií zdravého člověka do tenkého střeva celiaka, které by pomohly léčit zánětlivé stavy. Kdo ví, čeho všeho se celiaci v budoucnu dočkají. Zatím to však vypadá slibně.
