Celiakie a kravské mléko

05. 03. 2019

Určitě jste zaznamenali, že celá řada celiaků dodržuje nejen bezlepkovou, ale také bezlaktózovou dietu. Někteří musejí dokonce vynechat mléko úplně, někdy i vejce, sóju a další potraviny. Nabízí se tedy otázka: je celiakie opravdu častěji spojena s dalšími potravinovými alergiemi, hlavně s tou na mléko?

Alergie není přesné označení

Alergie na potraviny (např. buráky nebo jahody) je velmi prudká alergická reakce našeho organismu (přesněji imunitního systému) následující téměř okamžitě po požití potraviny. Stačí i její stopové množství. Zjišťuje se krevními testy sledujícími imunoglobulin E – IgE. Naopak nesnášenlivost nějaké potraviny je porucha metabolismu (chybí určitý enzym) a většinou se projevuje postupně, pomalu, symptomy si nemusíme s potravinou nutně spojovat. Vyšetřuje se také z krevních testů, nejčastěji pomocí IgG. Její potvrzení je ale mnohem obtížnější. Právě sem patří tzv. potravinové intolerance.

Laktóza versus kasein

Při alergiích a intolerancích spojených s mlékem mluvíme o nesnášenlivosti laktózy, alergii na bílkovinu kravského mléka a intoleranci bílkoviny kravského mléka.

Laktóza je mléčný cukr, který obsahují všechna živočišná mléka. K jejímu štěpení potřebujeme enzym laktázu. Tento enzym však s přibývajících věkem v těle ubývá a můžeme mít obtíže s „trávením“ mléka. Mluvíme o intoleranci laktózy. V tomto případě můžeme jíst mléčné výrobky, ale speciálně upravené (tzv. bezlaktózové).

Kasein je bílkovina, která se v mléku přirozeně vyskytuje. Alergii na ní mívají nejčastěji velmi malé děti i kojenci, a pak obvykle s věkem vymizí. Na rozdíl od alergie se nesnášenlivost kaseinu objevuje v dospělosti, nemizí a jedinou dietou je úplné vynechání mléčných výrobků.

Proč mají celiaci větší pravděpodobnost intolerancí?

Studie spojující celiakii a další potravinové intolerance nebo alergie probíhají. Zatím se přesně neví, proč celiaci trpí problémy s intolerancí potravin častěji než zdraví jedinci. Řada odborníků to dává do souvislosti s poškozením střeva, které díky narušení sliznice propouští do krve i látky z potravin, které by se tam jinak nevyskytly. Tělo se jim pak brání vytvořením protilátek. Pokud by ale tato teorie byla správná, mělo by zahojení střeva po bezlepkové dietě vyřešit i většinu potravinových intolerancí. To se ale mnohdy neděje.

Proč? Otázkou je, zda k uzdravení střeva opravdu stačí vynechat lepek nebo je nutné vynechat i další potraviny, které jsou i pro zdravý organismus více či méně zatěžující.

Co s tím?

Slyšeli jste už o autoimunitním protokolu? Jedná se o velmi přísný jídelníček, kdy ze stravy na omezenou dobu (alespoň 3 měsíce) vyřadíte většinu potenciálně problematických potravin, včetně skoro všech sacharidů. Následně začnete některé potraviny znovu zařazovat a sledujete, jak se cítíte. Je to dlouhý a náročný postup plný odříkání, ale nejlépe vyslechne vaše tělo a jeho potřeby. Protože mě tato forma „diety“ zaujala, přiblížím vám ji v dalším článku.

Pokud například dodržujete poctivě bezlepkovou dietu, ale vaše zažívací problémy přesto přetrvávají, může eliminační dieta být nejspolehlivějším ukazatelem, co vám nedělá dobře. Snadnější cestou se samozřejmě mohou zdát krevní testy, ty ale bývají často falešně pozitivní nebo negativní. O jejich průkaznosti se také stále vedou diskuze. Velmi záleží, kdo a jak vám je zjišťuje, v jakém okamžiku života apod.

Jaké máte zkušenosti s testováním intolerancí vy a pomohla vám jen bezlepková dieta k vyřešení trávicích a jiných potíží? Budeme rádi, když nám napíšete vaše zkušenosti.


Autor

Radka

Jsem velkým milovníkem všeho, co chutná, voní a roste. Jídlo nejen ráda vařím, ale také studuji. Na této úžasné cestě mi pomáhá pražská Akademie léčivé výživy, výpěstky na zahrádce a také hodnocení mého malého syna. Když zrovna nevařím, najdete mě s báglem v různých koutech světa.