Autoimunitní protokol – co to je a jak pomáhá?

15. 05. 2019

O autoimunitním protokolu jsem se poprvé doslechla na přednášce o střevech a velmi mě zaujal. Zajímavý mi přijde hlavně v tom, že při něm přirozeně posloucháte své tělo a i bez složitých vyšetření a krevních testů dokážete poznat, co vám dělá dobře a co ne.

Existují i další diety, které pomáhají při autoimunitních onemocněních, např. GAPS. Autoimunitní protokol mi ale přeci jen přijde na začátek jednodušší. Nutno podotknout, že zatím jsem jen teoretik, i když se chystám vyzkoušet celou proceduru i na sobě.

Co to vlastně je

Autoimunitní protokol (AIP) není jen dieta, ale celý životní styl, který se dodržuje při autoimunitních onemocněních. Obecně tehdy, když je v těle zánět. Pomáhá zánět zmírňovat tím, že ze stravy na čas vysazuje potenciální prozánětlivé potraviny. K tomu je nutné dodržovat spánkový a cvičební režim, dostatečně odpočívat a pokud možno se vyhnout stresu.

Autoimunitní protokol vymyslel americký lékař Dr. Loren Cordain. Mezi lidmi jej ale nejvíce rozšířila vědkyně Dr. Sarah Ballantyne. Dieta je velmi podobná paleo stravě, ale kromě průmyslových a zemědělských plodin vypouští ze stravy i další potraviny. Dodržuje se 4-6 týdnů, pak se některé potraviny do jídelníčku vrací a sleduje se reakce těla. Za 4-6 týdnů by se mělo vaše střevo krásně zahojit a měl by vymizet i zánět. To je velmi důležité pro náš mikrobiom i imunitu.
Velký přínos diety je nejen v uzdravení střev, ale hlavně v rozpoznání, co vám dělá a nedělá dobře. V druhé fázi, kdy zařazujete potraviny zpět do jídelníčku, postupujete pozvolna a čekáte a sledujete své tělo. To vám napoví, jak se po dané potravině cítí a jak jednoduše ji tráví. Vy ji pak můžete ze svého života zcela vynechat a cítit se lépe.

Co se může a nemůže jíst

Základem AIP je v podstatě klasické pravidlo zdravé výživy. Vysazují se cukry a průmyslově upravené potraviny. U cukrů je ale třeba vysadit skoro všechny sacharidy včetně obilovin, a to i těch bezlepkových a rýže. Dále se vysazují mléčné výrobky, vejce, luštěniny, ořechy a semínka a některá koření. Vysadit je třeba i některé druhy zeleniny, hlavně tu lilkovitou, např. brambory, lilek, rajče, paprika. Ovoce se doporučuje maximálně dva kusy denně a spíše toho méně sladkého. Připadá vám, že toho moc nezbylo? Je to opravdu tak. A to ještě musíte vysadit kávu.

Co se tedy může jíst?

Veškerou zeleninu s výjimkou lilkovité. Ovoce, hlavně bobulovité a méně sladké. Výrobky z kokosu – mléko, olej apod. Tuky – kokosový, avokádový, olivový, ghí apod., ale ne řepkový a slunečnicový. Dále můžete fermentované potraviny (zeleninu, kokosový jogurt apod.), vývary z kostí, maso. Výjimečně med. Zelený slabý čaj a bylinkový čaj.

Těžké, ale…

Když se podívám na to, co se vlastně smí, stane se z vás na malou chvilku takový masožravec. Dieta je hodně přísná a chce to určitě plánování a odříkání. Ti, co ji vyzkoušeli ale tvrdí, že měli neskutečný příliv energie a menší hlad. To je podle mě stěžejní. Dodržovat jezení masa a zeleniny není až tak těžké na oběd nebo večeři, polévka se dá zkousnout i na snídani, ale v podstatě už vám moc nezbyde na svačinu. Málokdo chce svačit maso. Možná trochu toho ovoce. Pokud však člověk nemá hlad, svačinu hravě vynechá.

Na první pohled mi přijde jednodušší vyzkoušet dietu v létě, kdy je kolem nás přirozeně hodně listové zeleniny, bobulovitého ovoce a člověk nemá takový hlad.

Pokud se do diety chcete pustit, určitě si ji nedříve pečlivě nastudujte, zdrojů je v českém i anglickém jazyce opravdu hodně. A na internetu najdete i kontakty na odborníky, kteří vám rádi poradí.


Autor

Radka

Jsem velkým milovníkem všeho, co chutná, voní a roste. Jídlo nejen ráda vařím, ale také studuji. Na této úžasné cestě mi pomáhá pražská Akademie léčivé výživy, výpěstky na zahrádce a také hodnocení mého malého syna. Když zrovna nevařím, najdete mě s báglem v různých koutech světa.