Víno, pivo a cider
Mezi největší alkoholové klasiky bezesporu patří víno a pivo. Zajít si s kamarádkou na dvojku bílého či červeného není překážkou ani při bezlepkové dietě. Víno jakékoli odrůdy je totiž přirozeně bezlepkové. Není třeba se bát ani perlivých vinných nápojů. V klidu si tedy připijte sklenkou sektu, šampaňského nebo prosecca. Nicméně u piva je nutné zpozornět. Základem klasického piva je totiž obilný slad, který se většinou vyrábí pouze z pšenice nebo ječmene. Pivo tedy lepek do jisté míry obsahuje, nicméně výše jeho hodnoty není běžně na lahvích uváděna. Výrobce totiž nemá povinnost ji sdělovat. Pivaři však nemusí zoufat, jelikož existuje vícero druhů bezlepkových piv, které jsou snadno dostupné ve všech supermarketech. Nicméně i tato piva lepek obsahují, i když jen zanedbatelné množství. Tudíž se může stát, že pokud vypijete hodně těchto piv, tak vám může být špatně.
Naprosto bez obav si ale můžete dát jiný kvašený nápoj, cider. Toto „pivo“ sládci vyrábí převážně z kvašených jablek. Najdete ale i cidery z kvašených hrušek nebo višní. A jelikož ovoce žádný lepek neobsahuje, můžete jich bez obav vypít kolik chcete.
Drinky, které vás zahřejí
V zimních zasněžených dnech zkřehlé tělo nejlépe zahřeje svařák! Víno, jak už víme, není problém, nicméně je bezpečné i to svařené s vábivým kořením? Pokud si do vína přihodíte skořici, hřebíček, badyán a citron, které jste koupili samostatně zabalené, nemusíte se ničeho bát. Ublížit vašemu zdraví však mohou směsi koření v takzvaných pyramidkách, které si ponoříte do vína jako sáček s čajem. Obsahují totiž stopy lepku. Raději si tak namíchejte vlastní kořeněnou směs podle chuti.
Bez problémů si ale můžete na zahřátí dát panáka jakéhokoli destilátu. Jelikož tyto alkoholy jsou obecně brány jako bezlepkové. A to i ty brandy, bourbon, whisky nebo některé druhy rumu, které mají obilný základ. Z obilovin se totiž získává škrob a z něj cukr, který výrobci lihovin využijí k fermentaci. Vznikne tak alkohol, který následně prochází destilací. Při destilaci kvasu lepek do nápoje nepřechází. Zůstává v destilačním zbytku, který se při výrobě lihovin nepoužívá. Při řádně provedené destilace se do finální podoby alkoholu nedostane větší množství než 0,4 mililitrů lepku na litr tekutiny. Nicméně se může stát, že zaznamenáte špatnou reakci po obilných lihovinách. V tom případě radši zvolte jiný druh. Přirozeně bezlepkové jsou třeba třtinové rumy nebo tequila, která se vyrábí z agáve. Opatrní však buďte u příchutí všech lihovin, například ochucené giny mohou lepek obsahovat.
Ošidné jsou ale především likéry, zvláště jejich příchutě. Přestože likéry procházejí destilačním procesem, který je lepku zbaví, alergen se do alkoholu dostane při ochucování. Ingredience obsahující lepek se přidávají zvláště do čokoládových, smetanové nebo kávových příchutí. Dalším sporným likérem je řecké Ouzo. Přestože se vyrábí z hroznů a anýzu, někdy se do něj po dokončení destilačního procesu přidávají drcená zrna, která lepek obsahují.
Míchané nápoje
Nebezpečí v podobě lepku se zpravidla neskrývá ani v koktejlech. Letní klasiky jako Mojito nebo Aperol jsou bezlepkové přirozeně. Riziková nejsou ani ovocná pyré nebo sirupy, které se často do míchaných drinků přidávají. Uškodit vašemu zdraví by mohly leda sirupy z obilovin obsahujících lepek, ale ty barmani téměř nepoužívají. Opatrní však musíte být, pokud se rozhodnete namíchat si drinky sami z předem připravených směsí. Lákají svou jednoduchostí, protože směs stačí zalít jen alkoholem a koktejl je na světě. Nicméně tyto směsi v prášku často obsahují lepek, jako například mix na Margaritu. Čtěte proto pozorně obaly.
Přestože se mezi alkoholy pár lepkových nástrah mezi skrývá, výběr není při celiakii zásadně omezený. Naprosto bezpečné je víno a většina destilátů. Pivaři se však musejí poohlédnout po bezlepkových variantách. A jako obecná zásada platí – dávejte pozor na všechny ozdoby, příchutě a další ingredience navíc!
Martina Moresová