Takže jsme s dětma vzali koše, košíky, nůše, žebříky a provedly třešňový nájezd. Píďata sbírala hlavně do pusy, já poctivě do koše, zatímco jsem vedla debatu na téma „proč má třešeň pecku a jahoda ne“. Úlovek byl nad očekávání. A to jsme zdaleka neočesaly všechno. Takže v blízké době můžete očekávat hromadu receptů na bezlepkové pečení a vaření, kde se budou třešinky vyskytovat. Jako první se s váma podělím o prímovou bublaninu, samozřejmě bez lepku. A dokonce i bez mléka a vajíček – to určitě nejednoho alergika potěší. Je to zaplaťpámbů rychlovka – děti se totiž dožadovaly zpracování úlovku ihned po příjezdu domů, a ačkoliv už byl spíš čas koupání a pohádek, rozhodla jsem se jejich přání vyplnit. Před samotným pečením bylo ještě potřeba vypeckovat, což je otročina, kterou fakt nesnáším! Ovšem od doby, co jsem pořídila odpeckovávač už se nemusím namáhat – pro děti je to evidentně neskutečně zábavná a naplňující činnost. A teď receptík!
Na malou dortovou formu budete potřebovat:
nálev z jedné plechovky cizrny (tzv. aquafaba)
4 lžíce třtinového cukru
2 lžíce vanilkové hrašky
1 lžíce psyllia
4 lžíce lupinové mouky
8 lžic ovesné bezlepkové mouky
hrst omytých a vypeckovaných třešní
Možná vás trochu zarazila nebo šokovala ta plechovka cizrny, co? Pro vegany nebo alergiky na vaječný bílek je to ale přímo dar z nebes. Nechápu sice, kdo a jak na to přišel, ale byl to genius! Nálev z cizrny (a nejen z ní, stejně funguje třeba i plechovka fazolí) se totiž chová naprosto stejně jako bílky. Vyšleháte ho na sníh, vyrobíte pusinky nebo skvělou veganskou majonézu (jo, jo, recept bude!). Takže se nenechte odradit a zkuste to! Nejdříve v míse smícháte všechno kromě třešní a aquafaby. Pak vyšleháte aquafabu do tuhého sněhu a sypkou směs pomalu přisypáváte za stálého šlehání. Vznikne příjemně lité těsto, do něhož stačí zamíchat třešně a vše vylít do dortové formy vyložené pečicím papírem. Pečte v předem rozpálené troubě na 190°C přibližně 30minut. Jestli je bublanina hotová raději vyzkoušejte špejlí. Ještě horkou pak trošinku zasněžte moučkovým cukrem a nechte chladnout na mřížce.
Doufám, že vám bude chutnat. U nás v domě byla ten večer hned pryč. Bohužel mělo naše skvěle strávené třešňové odpoledne v duchu „sněz toho co nejvíc a klidně s peckou“ i stinnou stránku. A to noční bolení břicha obou mých píďalek. Během celonočního maratonu masírování většího a menšího pupku, nahřívání polštářku s pecičkama a utěšování, že to určitě brzo bolet přestane, jsem začínala třešně nenávidět. Ale za pár dní jsme šli kolem pekárny, kde neuvěřitelně zavoněly koblihy, a já věděla, že prostě nějaký s třešňovou marmeládou budu muset vytvořit. Takže šup pro košíky a nůše a jděte sbírat taky.
