Potravinové právo EU
Jelikož jsem i já sama v minulosti narazila značení alergenů, kterému jsem úplně dobře nerozuměla, rozhodla jsem se na tuto problematiku zaměřit blíže. V článku se tedy podíváme hlavně na směrnice Evropské unie, jež za povinností vyznačovat alergeny stojí. Konkrétně se jedná o tzv. Potravinové právo a nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům. Dle něj totiž musí být poskytnuty informace o alergenních látkách a produktech použitých při výrobě dané potraviny. Jedná se celkem o 14 alergenů způsobujících nejčastěji reakce.
Jelikož se nacházíme na webové stránce zaměřené na celiaky, budeme se věnovat pouze alergenu č. 1, a to konkrétně obilovinám obsahujícím lepek. Sem patří pšenice, žito, ječmen, oves a všechny jejich odrůdy a výrobky z nich kromě těchto výjimek:
- Glukózový sirup na bázi pšenice, včetně dextrózy
- Malodextriny na bázi pšenice
- Glukózové sirupy na bázi ječemene
- Obiloviny použité pro výrobu destilátů, včetně ethanolu zamědělského původu
Tyto produkty totiž prošly výrobním procesem, který nezvyšuje úroveň alergenicity, tudíž jsou pro alergiky a celiaky neškodné.
Různé typy značení
Každý výrobce má několik možností, jak alergeny na obalu výrobku vyobrazit. Je možné je buď uvést tučným písmem přímo ve složení, anebo napsat pouze výčet alergenů, který bude začínat slovem „Obsahuje“. V případě, že konkrétní alergen obsahuje přímo název výrobku, není nutné jej vyznačovat ve složení znovu – např. pšeničná mouka či ovesné vločky. Častokrát se na obalech můžeme setkat i oběma varinatami značení, kdy jsou alergeny zvýrazněny tučně + se ještě pod složením nachází ono „Obsahuje“. Tohle značení dělají výrobci nad rámec svých povinností a není nijak povinné.
Nyní už se dostáváme k nejčastějšímu původci všech nedorozumění, a to k větě „Může obsahovat stopy lepku/pšenice atd.“. Tohle označení znamená, že daný produkt onen alergen přímo neobsahuje, avšak během výrobního procesu mohlo dojít ke kontaminaci. Je už tedy na zvážení každého jedince, zda chce požitím daného výrobku riskovat nežádoucí reakci organismu či nikoliv. Výrobce je však chráněný před případnými pletkami se zákonem ze strany spotřebitele, protože na možné riziko patřičně upozornil.
Značení alergenů v restauracích
Kromě složení na obalech potravin je nezbytné uvádět alergeny taktéž v restauracích, bufetech či jiných stravovacích zařízeních. Zákazník má ze zákona právo vědět, zda daný pokrm obsahuje složky, na něž je alergický, nebo ne. Vůbec se tedy neostýchejte klást personálu otázky, co se složení a přípravy jednotlivých jídel týče. Bohužel ačkoliv je tohle nařízení v platnosti už slušnou řádku let, stále se najdou takové podniky, co alergeny v jídelních lístcích vyznačené nemají a otázky zákazníka odbydou pouze mávnutím vytisknutého seznamu základních alergenů. Takovým místům se vyhýbejte obloukem a raději navštivte restauraci, kde potravinové alergie a intolerance berou vážně.
