Celé to začalo tak, když tým vědců ve Španělsku v Cordobě vyvinul druh pšenice, jež má velice nízký obsah gliadinu. Gliadin je látka, která je zodpovědná za všechny ty zánětlivé procesy ve střevě. Jedná o bílkovinovou součást glutenu (lepku) a nejvíce jej obsahuje právě zmiňovaná pšenice.
Dvě fáze testování
Testování probíhalo ve dvou fází, při čemž každá trvala sedm dní. Dobrovolníci v jedné fázi konzumovali chléb upečený z nízkogliadinové pšenice a následně chléb bez lepku. Po celou dobu zaznamenávali svoje dojmy a tělesné projevy do speciálních dotazníků. Zkoumání byla současně podrobena i jejich stolice. Vědci potřebovali zjistit přítomnost glutenových imunogenních peptidů a stav střevního mikrobiomu.
Výsledky byly překvapivé! Konzumace chleba upečeného z nízkogliadinové pšenice dokázala hotový zázrak. Chléb přinesl potencionálně pozitivní změny ve střevní mikroflóře. Největším úspěchem byl výskyt bakterií produkující butyrát. Butyrát je sůl kyseliny máselné, jež dokáže obnovit celistvost sliznice a zamezit tak pronikání obsahu střev do oběhu. Její vliv na chronické střevní záněty je zásadní.
Výzkum byl prováděn na jedenácti dobrovolnících, kteří trpěli neceliakální glutenovou senzitivitou. Osoby předtím dodržovaly bezlepkovou dietu déle jak půl roku a nacházely se ve věku od 31 do 57 let. Konzumace chleba u nich nevyvolala žádnou reakci.
Celiakie a neceliakální glutenová senzitivita
Pro odborníky je velkou záhadou i samotný původ neceliakální glutenove senzitivity. Osoby, jež tímto problémem trpí, nedokáží strávit lepek. Mají všechny průvodní příznaky, jako jsou zažívací obtíže typu průjem, zácpa, plynatost, bolesti břicha a podobně. Je to zvláštní, protože tito pacienti netrpí ani celiakií, ani alergií na lepek, přesto u nich tato složka potravy vyvolává značné potíže.
Tato problematika je mezi odborníky stále diskutována a její samotné označení „neceliakální glutenová senzitivita“ je stále považováno za provizorní. Každopádně počet takto postižených osob neustále roste. Bohužel však bude zapotřebí ještě mnoho výzkumů, než vědci této problematice kompletně přijdou na kloub. Do té doby těmto osobám nezbývá nic jiného, než striktně dodržovat bezlepkovou dietu.
Přínos celého výzkumu
Ačkoliv by se mohlo na první dojem zdát, že celý experiment s nízkogliadinovou pšenicí nepřinesl nic nového, opak je pravdou. Už jen samotná skutečnost, že pacient trpící neschopností strávit lepek mohl sníst chléb upečený z pšeničné mouky, je velkým úspěchem! Během výzkumu se zjistily velice přínosné informace, které jistě přispějí v budoucím výzkumu celiakie a její léčby.
I tento zdánlivě malý krůček je posun v před. Sice si na lék proti celiakii a jiným problémům vyvolaných lepkem ještě počkáme, ale skutečnost, že jsme mu zase o nějaký ten kousek blíž, je fajn. Studie přinesla počátek pěstování nové generace obilovin. Výrobky z nich budou mít tradiční vůni a vlastnosti jako lepkové pečivo, ale nezpůsobí svým konzumentům žádnou újmu.
