Vitamín C – nejznámější a funkční
Vitamín C, neboli kyselina askorbová, má velmi podobnou strukturu jako glukóza a většina živočichů si ho z ní umí vytvořit. Člověk bohužel patří mezi pár výjimek, které to nedokáží, a tak ho musíme doplňovat ze stravy. Většinu lidí hned napadne tropické ovoce, ale dle východní medicíny právě tropické ovoce respiračním onemocněním neprospívá. Lepším zdrojem vitamínu C je zelenina jako květák, brokolice, petržel, paprika nebo staré dobré zelí.
Vitamín C má prokázanou účinnost na imunitu a odolnost organismu a tím snižuje jeho náchylnost k respiračním onemocněním. Nejlepší je vitamín C doplňovat přírodní cestou. I když pořád se jedná o stejnou chemickou strukturu - kyselinu askorbovou, ať v tabletách nebo v ovoci a zelenině. Problém tablet jsou však umělá sladidla, barviva, pojidla apod. Pokud sáhnete po tabletách, vždy pečlivě čtěte složení. Koupit se dají i sypké vitamíny C, které obsahují opravdu pouze kyselinu askorbovou a nic víc.
Opěvovaný vitamín D
Většina maminek jej bude znát pod názvem Vigantol, který předepisují pediatři českým dětem proti křivici. Vitamín D má ale mnohem víc prospěšných účinků, než se dříve předpokládalo. Jeho nedostatkem i díky osvětě za škodlivost slunění v našich zeměpisných šířkách trpí většina z nás. Doplňování na podzim a v zimě je více než žádoucí.
Vitamín D není vitamín v pravém slova smyslu, je to spíše hormon. Výčet jeho účinků je až zarážející – kromě podpory imunity umí také regulovat činnost slinivky a tím pomáhá při diabetu. Ovlivňuje srdce a krevní oběh, svalovou sílu nebo činnost mozku. Přičítají se mu i pozitivní účinky na prevenci rakoviny. V době respiračních onemocnění nejvíce oceníte jeho schopnost aktivovat tvorbu ochranných protilátek proti bakteriím a virům.
Vitamín D vstoupil do povědomí široké veřejnosti především v souvislosti s Coronavirem, neboť první studie ukazují, že jeho nedostatek je významným faktorem podporujícím pravděpodobnost nákazy. Málo vitamínu D mají i lidé, u nichž je průběh nemoci závažnější a pomalejší. Jedná se však o první fakta, která je nutné ještě vědecky ověřit.
Vitamín D si umí naše tělo vytvořit samo, ale potřebuje k tomu dostatek sluníčka. Toho máme kupodivu čím dál méně (opalovací krémy, silné zdi domů, sluneční brýle apod…). Uvádí se, že v Evropě má nedostatek vitamín D až 70 % populace. Doporučená denní dávka je 50 mikrogramů. Pozor, předávkování je nebezpečné. Nicméně z běžných doplňků stravy u zdravého člověka nehrozí.
A jak jej doplnit? Ideálně pobývat 3-4x týdně na sluníčku alespoň půl hodiny s odkrytými 40 % těla. K tomu jíst mořské ryby jako losos, makrela nebo tuňák. Sáhnout můžete i po kvalitních doplňcích stravy, které nesou označení vitamín D3.
Omega-3: imunita z ryb
Imunitu dokáží podpořit i omega-3 mastné kyseliny. Známé jsou především jejich účinky na mozek, srdce a zrak. V době náročného období pro organismus, jímž chřipková sezóna bezesporu je, jsou ale stěžejní i pro imunitní procesy v těle. Působí protizánětlivě, studuje se i jejich vliv na autoimunitní onemocnění.
Stejně jako vitamín D se nacházejí v tučných (mořských) rybách. Doplnit je ale můžeme i z rostlinných zdrojů jako jsou lněná semínka, avokádo, ořechy apod. Doplňky stravy vybírejte ty, kde je jasně daná deklarace původu ryb. Nejlepší jsou oleje z divokého lososa nebo malého mořského korýše zvaného kril.
Pokud si nejste jisti, že ze stravy, kterou přijímáte, dostáváte do těla dostatek výše zmiňovaných látek, zkuste je doplnit kvalitními vitamínovými prostředky. Nezapomínejte si i v nich hlídat lepek a pokud se vás to týká, tak i sóju a laktózu. Čím méně přidaných látek, tím lépe.
